Na počátku byla divoká řeka a proudy, které stály život mnoho vorařů plavících po nich sůl. Ani pokus Ferdinanda III. o zbezpečnění plavby odstraněním skály Sedlo příliš nepomohl, a tak lidé postavili na břeh řeky sochu sv. Jana Nepomuckého jakožto patrona plavců.
Čas běžel dál, voraře nahradily výletní lodě a údolí divokých říčních proudů zaplavila voda přehradních nádrží Štěchovice a Slapy. Našlo se však pár nadšenců, kteří památku tohoto místa – Svatojánských proudů – chtěli obnovit. Chtěli postavit sochy (Ferdinandův sloup a sochu sv. Jana Nepomuckého) na původní místo, dnes zaplavené vodou. Místo velice příhodné pro umístění sochy světce, který zemřel utonutím. Sochy, která zachytí právě tento okamžik. Podle badatelů existuje více než 30 000 nejrůznějších kusů kamene, které zobrazují sv. Jana Nepomuckého, ale žádný z nich v okamžiku, kdy opouští tento svět.
Skica
Tak se zrodil nápad vytvořit zcela výjimečnou sochu. Inspirací se staly i přírodní zákony. Sochař o tomto projektu řekl: „První sochu sv. Jana Nepomuckéhovytvořil Jan Brokof v roce 1683. Kompozice této sochy se stala předlohou pro většinu pozdějších zpodobnění tohoto světce. Vždy byl zpodobován jako postava v kanovnickém obleku s palmou v ruce a křížem, někdy andělem. Viděl jsem několik málo soch, kdy sochař překročil toto schéma a zobrazil i část vlastního životního příběhu Jana Nepomuckého. Například v roce 1728 bratři Pacákové vytesali pro Trutnov sousoší sv. Jana Nepomuckého, kde jsou dvě postavy zbrojnošů, které shazují postavu světce přes okraj mostu do řeky.
Neviděl jsem však, že by někdo zpodobnil tu nejdůležitější část života Jana z Pomuku, tu zázračnou, mystickou chvíli, kdy je shozen do vody. On v tomto prostředí odchází z tohoto světa. Až do tohoto okamžiku neprozradil zpovědní tajemství. Právě v tuto chvíli se na hladině objevilo 5 hvězd. Rozhodl jsem se proto vymodelovat a potom vytesat do kamene zpodobnění světce Jana Nepomuckého jako mužskou postavu, která tone ve vodě, drží se kříže – symbolu své víry – a nad tímto křížem se vznáší anděl s tváří ženy – královny, jejíž zpovědní tajemství hájil.
Je zajímavé modelovat postavu s drapérií (oděvem), která se vznáší ve vodním prostředí. Vodní prostředí mi také pomůže se statikou jednotlivých kamenných dílů. Sousoší bude v definitivní podobě ze tří částí.
