Práce na soše pod vodou už je před dokončením. Kameník Hynek ještě doseká nahrubo vrchní díl sochy – anděla a přiveze mi jej. Není mnoho času, ale stihnu to. Postavu Jana už mám, dneska dosekám partii nohou.
V pondělí jsme se sešli s fotografem Martinem Frouzem a potápěči z Willyteamu v Čestlicích. Domluvili jsme podrobnosti na 9. května. Ten den se pokusíme poprvé nanečisto sesadit dohromady sochu pod vodou ve zdejší potápěčské komoře. Aquapalace nám vyšel velkoryse vstříc, je příznivcem této akce. Bude to dopoledne, pokud se někdo chcete přijít kouknout na tuhle generálku, přijďte.
Vrcholí také přípravy na Navalis. Kamenná sochapodvodou sv. Jana Nepomuckého by zde mimo jiné měla být představena. Přemýšlím, jak ji na pódiu sestavit, když bude na suchu, obří akvárium jsme zavrhli. Kámen je v partiích rukou opravdu subtilní a anděl s křížem má váhu. Pravděpodobně svaříme podpůrnou konstrukci pro prezentaci sochy na suchu. V každém případě by do té doby měl být odlit bronzový odlitek sochy, který naopak zůstane na suchu nastálo a bude až do podzimní aukce vystaven v Muzeu Karlova Mostu. Navalis se uskuteční 15. května večer, bude to zajímavé, kdo má lodičku jakéhokoliv typu, může se připlout podívat ke Karlovu Mostu. Budou tam i lodě k zapůjčení.
Je domluveno, že 16. května odpluje socha na lodi Nepomuk z Prahy k přehradě Slapy. Zde bude uschována do soboty 19. května, kdy bude potopena na její místo – 40 m pod hladinou, na místo Svatojánských proudů. Bude možnost se projet na lodi Nepomuk. Nejvíce jsem zvědav a trochu se i obávám slavnostního potopení.
Není nyní příliš času na dlouhé úvahy, pro mě se počítá každá hodina, kdy sekám na soše, aby se všechno stihnulo, ale přesto. Je to velmi živý příběh vzniku sochy Sv. Jana Nepomuckého pod vodu, zapojilo se do něj neskutečné množství lidí. Jak to dopadne finančně nikdo neví ani to nepočítá, většina se uskutečňuje darem nebo dobrovolnicky, náklady na odlévání, dopravu a materiál jsou velké. Vzniká socha podle kompozice, která není tradiční, ale jak jsem pochopil tato má vize Svatého Jana Nepomuckého pod vodou v poslední vteřině jeho života, jako setkání s andělem, který má tvář ženy je přijímána.
Socha bude tajemstvím skrytým pod hladinou. I pro mne, vzpomínkou. Zažil jsem to již několikrát před dokončením sochy, která se velmi těsně zapsala do mé paměti, do mé obraznosti. Nechce se mi ji odvézt z ateliéru, chtěl bych se na ni dívat. Na druhou stranu vím, kam je projektována a celý příběh této sochy je zajímavý a krásný, když na toto místo šťastně doputuje.
sochař Petr Váňa
