
Datum cvičného potopení sochy 9. Května v potápěčské jámě Aquapalace v Čestlicích se neúprosně blíží a práce na soše se pomalu chýlí ke konci. Ještě schází dosekat rysy anděla a Janovy ruce. Do kamene o velikosti tohoto anděla se již hůře seká, protože je příliš lehký a má tendenci se s ranami dláta posouvat. Zatím však vše dopadlo dobře a vypadá to, že se socha podaří dokončit včas do středečního potápění v Čestlicích.
Nervozita ovšem sílí a přípravy na potápění vrcholí. Dnes navštívili potápěči z Willyteamu Petra Váňu doma, přivezli s sebou svoje vybavení a zaškolili jej trochu do potápění, aby se mohl v Aquapalace ponořit se sochou a přímo pod vodní hladinou ji podepsat.
Než se Petr dostal do neoprenu, panovala u bazénu veselá nálada a on začal nahlas přemýšlet: „Tak slaňováňí dobrý, potápění taky. Co přijde příště? Hodně vysoko jsme ještě nic nedělali. Ještě bychom mohli osazovat sochy vrtulníkem.“ 🙂
Sochař se s láhví na vzduch sžil snadněji, než potápěči čekali a než se nadáli, už zkoušel pod vodou dláto. Nakonec ještě ponořil do bazénu anděla, aby vyzkoušel, jak těžký ve skutečnosti pod vodou bude. Jako s každou sochou i s touto se bude nerad loučit, obzvlášť když ji možná už nikdy neuvidí. Proto se ze všech sil snaží, aby vše dobře dopadlo.
Když Petr Váňa vylezl z bazénu, konstatoval: „Zvláštní, že když chce člověk dnes zviditelnit sochu světce, tak ji naopak musí dát pod vodu.“