Když má sochař vysekat sochu z kamene, může samozřejmě přijít ke kameni, vzít dláto a vysekat sochu. Jenže takhle jednoduché to většinou není, obzvlášť má-li to být socha konkrétní postavy.
Obvykle si nejprve vytvoří malé modely, kterým se již od doby baroka říká bozzetto.
Bozzeto
Bozzetto je malá soška ze dřeva, hlíny, vosku, sádry nebo přímo kamene, která poprvé zhmotňuje umělcovu vizi v menším měřítku (např. 1:3). Podle bozzetta si sochař někdy vymodeluje ještě takzvaný prováděcí model. Prováděcí model modeluje z pomocného materiálu (např. sádry) ve skutečné velikosti a zakreslí si na něj zaměřovací body, podle kterých potom seká do kamene.
Nejprve si ale musí rozmyslet, jak velkou chce udělat sochu. Měřítko sochy (v jakém poměru přenese velikost bozzetta na výslednou sochu) je důležité určit podle prostoru, kam je socha určena. Potom musí vybrat kámen, což je pro sochaře takový malý svátek. Musí si rozmyslet s jakým druhem kamene chce pracovat, najít lom, kde se těží, zajet do toho lomu, nechat kámen vylomit a přivézt do svého ateliéru (nebo na místo, kde jej bude opracovávat).
Model (foto: Martina Řehořová)
Tato socha je ovšem v mnohém specifická. Jelikož podnět k její tvorbě vzešel od skupiny potápěčů a měla být umístěna pod vodou, nechal se sochař inspirovat přírodními zákony. Pod vodou může tak trochu obejít fyzikální zákony, respektive využít Archimédova zákona a zajít ve statice sochy až za okraj možností, jaké má na suchu. Poto se rozhodl zkonstruovat sochu, která by na suchu stát nemohla, ale pod vodou ano!
Díky výjimečnosti tohoto projektu se postup vzniku sochy malinko liší. Začátkem prosince 2011 už měl Petr Váňa poměrně jasnou představu, jak má socha vypadat a přenesl ji na papír. Mezitím pracoval ještě na jiných projektech a před vánocemi vymodeloval z hlíny první bozzetto bez šatů a nechal jej odlít ze sádry. Na sádrový odlitek domodeloval z plastické modelovací hmoty kanovnický oděv a podle tohoto modelu začal pracovat na větším hliněném modelu sochy sv. Jana Nepomuckého v poměru 4:5 k výsledné kamenné soše. Z tohoto modelu nechá odlít pět bronzových originálů.
Na nápad vyrobit hotové bronzové sochy z pomocných modelů jej přivedl shodou okolností rektor české koleje Nepomucenum v Římě Jan Nepomuk Mráz.
Začátkem února se vydá sochař Petr Váňa k Broumovu do lomu pro kousek bloku božanovského pískovce, který se díky své tvrdosti a odolnosti do vodního prostředí nejlépe hodí. Na kamenné soše potom bude pracovat společně s kameníkem Hynkem Shejbalem.
Jedinečná šance vidět hotovou sochu bez potápěčského vybavení bude 15.května v Praze pod Karlovým mostem na slavnostech Navalis, kde bude socha představena. Poté ji potápěči z Willyteamu koncem května potopí na místo, kde stávala barokní socha zpodobňující stejného světce – na Slapech, v místě, které se podle původní sochy nazývá Svatojánské proudy.
